Úřady varují rodiče před populární hrou v mobilu. Děti v ní mohou naletět zákeřným trikům a utratit tisíce korun

Ačkoliv se o nekalých praktikách vývojářů her píše poměrně často, nedávno situace eskalovala, když italský antimonopolní úřad spustil koordinované vyšetřování hned dvou populárních her společnosti Activision Blizzard. Obě se totiž tváří jako hry zdarma, ale v praxi podle italského úřadu AGCM obsahují „predátorské“ mechanismy, které z hráčů tahají peníze – a nejvíc jsou ohroženy právě děti, které si neuvědomují, kolik reálných peněz utrácejí. 

Italský úřad spustil vyšetřování dvou oblíbených her 

Italský antimonopolní úřad AGCM (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato) oznámil na začátku října zahájení koordinovaného vyšetřování vůči společnosti Activision Blizzard, kterou v roce 2023 koupil technologický gigant Microsoft za 75,4 miliardy dolarů. V hledáčku jsou hned dvě populární hry vydávané touto společností – Call of Duty Mobile a Diablo Immortal. Obě hry spojuje to, že formálně jsou dostupné zdarma, ale ve skutečnosti nabízejí celou řadu placených prvků – lepší zbraně, speciální outfity nebo třeba časově omezené balíčky. Jejich nákup sice není povinný, ale v praxi do značné míry zrychluje možný progres ve hře. A pokud se k tomu přidá tlak vrstevníků, kteří mají navrch, dítě může začít utrácet peníze rodičů jako o závod.

Hlavním předmětem vyšetřování je, jak hry přistupují k dětským hráčům. Děti totiž mnohem hůře chápou, kolik peněz utrácejí a nejsou schopné si uvědomit vztah mezi virtuální měnou ve hře a reálnými korunami na účtech rodičů. A podle italských úřadů právě této nevědomosti Activision Blizzard zneužívá. Microsoft se vyšetřování brání a tvrdí, že drtivá většina hráčů neutratila ani korunu. Problém však není v tom, že by se hra nedala hrát zdarma, ale spíše v designu, který hráče k placeným možnostem systematicky tlačí. 

Jaké techniky vývojáři využívají? 

Hlavním trikem většiny mobilních her je využívání vlastních virtuálních měn. Namísto reálných cen v korunách či eurech hráči vidí cenu ve smyšlené herní měně – například v Call of Duty to jsou tzv. Call of Duty Points (CP). V důsledku těchto platidel hráči (a zejména ti mladší) ztrácejí představu o reálné hodnotě. Nehledě na to, že herní platidla se často kupují v různých balíčcích, které hráče motivují k nákupu většího množství virtuální měny, než reálně potřebuje, protože to vychází výrazně výhodněji. 

Dalším trikem jsou nejrůznější časově omezené nabídky, které hráče tlačí k rychlým a impulzivním nákupům. Mnohé z nich jsou pak spojeny s investicemi do tzv. lootboxů, což jsou balíčky s náhodným obsahem. Někdy může být velmi cenný, jindy v něm jsou de facto bezcenné herní komponenty. Zatímco pro dospělé hráče to není až takový problém, u dětí vytvářejí podobné mechanismy nebezpečný návyk na hazard a riskování. 

Virtuální měny a balíčky s náhodným obsahem (lootboxy) zkreslují představu dětí o reálné hodnotě utrácených peněz. , ...

Proti se chystá vystoupit i Evropská unie 

Italské vyšetřování společnosti Activision Blizzard je součástí větší akce, do které se chystá zasáhnout i Evropská unie. Evropští regulátoři chtějí ověřit, zda mobilní hry neporušují pravidla pro ochranu dětí – od transparentnosti cen přes možnosti rodičovských kontrol až po mechanismy, které mohou vytvářet návyky srovnatelné se závislostí. Odpovědí na nekalé praktiky vývojářů má být tzv. Digital Fairness Act, který by měl zamezit manipulativním praktikám vývojářů. 

Nejdůležitější roli v ochraně dětí před impulzivními nákupy však hrají rodiče. Pokud telefon půjčujete dětem na hraní her, je dobré mít nastavený zámek, který bude pro každou transakci vyžadovat PIN nebo biometrické ověření. Tuto možnost nabízí jak telefony s operačním systémem Android, tak i ty vybavené iOS. Od věci není samozřejmě ani upřímný rozhovor s dítětem, kterému byste měli vysvětlit, jak vlastně hry fungují a jak souvisí herní peníze s těmi reálnými. Prevence je totiž výrazně levnější než případné účty za zcela zbytečné herní vybavení.